Zajímavosti o pražení kávy

Káva je pro miliony lidí nedílnou součástí dne – pro její podmanivé aroma, chuť i povzbuzující účinky. Většina z nás k ní ale přichází až ve chvíli, kdy je připravená v šálku. Co přesně se stane se zeleným zrnkem, než se promění v dokonalý nápoj? Objevil se v něm její charakterní profil náhodou, nebo za tím stojí přesná věda? Nahlédněte s námi pod pokličku procesu pražení kávy a odhalte 6 fascinujících faktů.

6 fascinujících faktů o pražení kávy

  1. První pražiči na světě byli Turci

    Ačkoli byla káva objevena kolem roku 800 n. l. v Etiopii, zpočátku se konzumovala v syrové podobě. Teprve v 15. století v Arábii se Turci pustili do prvních zdokumentovaných pokusů o pražení. Kávová zrna házeli přímo do otevřeného ohně, následně je podrtili a povařili. Vznikl tak první nápoj vzdáleně připomínající kávu v podobě, v jaké ji známe dnes.

  2. Pražení chuť vytváří, ale spouští i její stárnutí

    Zelené kávové zrno téměř nevoní. Teprve tepelný proces pražení v něm aktivuje stovky aromatických a chuťových látek. Zároveň však pražení spouští chemické reakce a uvolňování plynů, po kterých dochází k postupné oxidaci.

    Věděli jste? Intenzivní kávové aroma začíná ztrácet na síle už 2 hodiny po upražení. Proto se káva přepravuje do celého světa nepražená a praží se až v zemi spotřeby. U nás v pražírně nepražíme na sklad – podívejte se, jak pražíme kávu až po vaší objednávce.

  3. Pražení se dělí do 4 základních stupňů

    Délka a teplota pražení přímo určují, zda v šálku převládne ovocná kyselost, nebo výrazná hořkost s čokoládovými tóny.

    Stupnice pražení kávy od světlého po tmavé

    Přehled stupňů pražení a jejich vlastností

    Stupeň pražení Profil a barva Chuťové vlastnosti
    Světlé (Light) Světle hnědá, matný povrch Vysoká acidita, tóny ovoce a oříšků
    Střední (Medium) Středně hnědá, bez oleje Vyvážená chuť a příjemná sladkost
    Středně tmavé (Medium Dark) Tmavší barva, jemný lesk Nízká acidita, hořkosladký profil
    Tmavé (Dark) Tmavá zrna, olejnatý povrch Výrazná hořkost, ideální na espresso
  4. Tmavá zrna nemají více kofeinu než světlá

    Mnoho lidí předpokládá, že tmavé pražení znamená silnější kávu s vyšším obsahem kofeinu. Ve skutečnosti však delší tepelná úprava část kofeinu rozkládá. Jedno tmavé zrno tak obsahuje méně kofeinu než zrno světlé.

    Jak je to v praxi? Tmavším pražením zrna ztrácejí vodu a stávají se lehčími. Pokud si kávu dávkujete na váhu (gramy), použijete na jednu porci více tmavých zrn než světlých. Výsledný obsah kofeinu v šálku tak nakonec bývá srovnatelný.

  5. Mýtus: Čerstvě upražená káva je nejlepší hned první den

    Během pražení vzniká uvnitř zrn velký tlak oxidu uhličitého (CO₂), který musí v následujících dnech přirozeně odcházet (tzv. odplynování). Pokud byste kávu připravili pár hodin po pražení, může mít nepřirozeně trpko-kovovou dochuť.

    • Ideální odpočinek: Káva potřebuje odpočívat 2 až 7 dní podle odrůdy a stupně pražení.
    • Čerstvost u vás doma: Zprávy o tom, že káva musí ležet 2 týdny, jsou mýtus. Nejlepší kondici má káva mezi 3. až 30. dnem od upražení. Z naší pražírny odesíláme zrna tak, abyste je obdrželi obvykle 3–5 dní od upražení – tedy v naprosto ideálním okamžiku ke konzumaci.
  6. Zelená zrna po upražení ztratí až 20 % své váhy

    Surová kávová zrna po sklizni a usušení stále obsahují kolem 10–12,5 % vody. Při pražení za vysokých teplot se tato zbývající vlhkost odpaří.

    Zelená kávová zrna před pražením

    Během pražicího procesu ztratí káva přibližně 16 až 20 % své původní hmotnosti. Z jednoho kilogramu zelené kávy tak pražírně po zpracování zůstane pouhých 800 až 840 gramů pražených zrn. Tento hmotnostní úbytek je přirozenou součástí výrobního procesu a promítá se do výsledné ceny výběrové kávy.